Duševní zdraví u právníků 

V právnických profesích se již delší dobu vede debata o tom, jak jsou tato povolání psychicky náročná a že zde existuje zvýšené riziko vyhoření. Přestože se o této situaci mezi právníky ví, v českém prostředí data týkající se duševního zdraví právníků doposud chyběla. V zahraničí, především tedy v USA, byly provedeny v této oblasti studie a všechny potvrzují, že pracovní zátěž právníků se výrazně liší od průměrné populace (Benjamin et al., 1990; Krill, et al., 2016). To následně také způsobuje, že mezi právníky se častěji objevují například problémy s alkoholem nebo vyšší riziko deprese či úzkosti.

Hodně práce a odpovědnost

Právnická pozice je charakteristická vysokou odpovědností a nároky na profesionalitu a znalosti (Hopkins & Gardner, 2012), což se dle některých studií pojí s vyšší mírou vnímaného stresu v práci (Dewa et al., 2011). K tomu je nutné připočítat také další specifické faktory jako je v průměru až 50 odpracovaných hodin za týden a nutná práce večer, ale i o víkendu (Wallace, 2002) . A čím více hodin právníci za týden odpracují, tím více se cítí v práci ve stresu (Daicoff, 2004; Koltai et al., 2018; Sheldon & Krieger, 2007). V neposlední řadě je to také konfliktní povaha náplně práce všech právníků, která přispívá tomu, že právníci se cítí být v práci pod vyšším tlakem a stresem než jiné profese (Benjamin et al., 1990; Daicoff, 2004). 

Výsledky ze světa

Přepracovanost, množství úkolů a konflikt mezi prací a volným časem nebo pracovní přetížení (work overload) právníků mají logicky vliv na duševní zdraví právníků. Jedna z prvních studií od Benjamin et al. (1990) ukazovala, že náročnost této práce se odráží ve vyšším procentuálním zastoupení depresí, úzkostí a problémů s drogami a alkoholem. Tento stav podpořily i výsledky studie o 26 let později, jejíž vzorek čítal přes 12 820 advokátů (Krill et al., 2016). Přes 28 % z nich trpělo symptomy deprese, 19 % úzkostí a 23 % pociťovalo významný zvýšený stres ve svém životě. Přes 20 % advokátů a advokátek ze vzorku mělo i problémy s pitím alkoholu. Zmírnit dopady stresu plynoucí z charakteru práce právníků je tedy s ohledem na incidenci těchto problémů klíčovou a důležitou otázkou pro duševní zdraví právníků, na kterou by se výzkum měl zaměřit. 

A jak jsou na tom čeští právníci?

Získali jsme data od celkem 319 právníků z praxe. Z toho od 214 právniček a 105 právníků.

Nejvíce právníků se do výzkumu zapojilo z oblasti advokacie (166), následovala veřejná správa (52), soudnictví (38) a podnikoví právníci (31). Přes 30 právníků a právniček se do výzkumu zapojilo z oblasti notářství, legislativy, vědy a výzkumu, státního zastupitelství exekuce a neziskového sektoru. Jednalo se o právníky od 24 do 56 let.

Depresivita

V našem výzkumu jsme se zaměřili na několik ukazatelů duševního zdraví. Prvním z nich byla míra pociťované depresivity. Pokud lidé dosahují v dotazníku depresivity vyšších hodnot, znamená to, že mohou mít zkreslené vnímání reality. Mohou vnímat situace a sami sebe negativněji, než tomu ve skutečnosti je (Beck, cit. dle Coyne & Gotlib, 1983). Výsledná hodnota vypovídá o tom, do jaké míry lidé pociťují psychické symptomy deprese (např. ztráta zájmu, suicidální intence) a somatické symptomy deprese (např. obtíže se spánkem, nechutenství nebo naopak přejídání). Z celkových 319 právníků nemělo žádné příznaky deprese jedna čtvrtina lidí (83). Mírné příznaky depresivity uvedlo 126 účastníků výzkumu. Střední příznaky depresivity uvedlo 75 respondentů, středně těžké 19 a těžké 9.

Graf rozložení míry pociťované depresivity u právníků

Úzkostnost

Vyšší pociťovaná úzkostnost podporuje soustředění se na negativní životní aspekty a stěžuje koncentraci (Robinson, Vytal, Cornwell, & Grillon, 2013), což může bránit i efektivní práci. Výsledný skór vypovídá o míře pociťovaných symptomů úzkosti (např. pocit nervozity, úzkosti nebo napětí, pocit jako na jehlách). Bez běžných příznaků v současném vzorku bylo 105 právníků. S mírnými až těžkými symptomy úzkosti se denně potýká 214 dotázaných. Nejvyšší počet pociťuje mírné projevy úzkosti (123). Střední pak zažívá 75 právníků a těžké 21 dotázaných.

Graf rozložení úzkostnosti u právníků

Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření je velice aktuální fenomén a diskutované téma.  To platí i v právnických profesích. Díky vysoké zátěži, množství úkolů a velké zodpovědnosti jsou právníci jednou ze skupin, která pocity vyhoření může zažívat. Syndrom vyhoření, tedy celkové vyčerpání z chronického stresu, zažívá navíc až pětina všech Čechů. Přestože se jedná s ohledem na tato čísla o poměrně častý jev, může být těžké ho rozpoznat. Přichází totiž postupně se zesilující intenzitou u lidí, kteří jsou dlouhodobě vystaveni stresu. Díky němu pak dochází k celkové psychické, emoční i fyzické únavě, která se pojí s pocitem odpojení od ostatních, dlouhotrvajícími pocity neúspěchu (Maslach et al., 2001). U vyhoření se rozlišují 3 základní dimeze – emoční únava, cynismus a profesní efektivita.

Profesní efektivita je aktivní dimenze, která popisuje, jak efektivně a účinně dokáže člověk v práci řešit problémy. Vypovídá také z části o možnosti zažívání pocitu „dobře odvedené práce“ a relevantnosti práce v rámci celku, pocit vlastní účinnosti. Čím vyšší hodnoty je v dotazníku v této dimenzi dosaženo, tím lepší pocit účinnosti člověk ve své práci má. Zjistili jsme, že téměř polovina v práci tento pocit profesní efektivity nezažívá tak často (152). O něco méně (131) lze zařadit do středního pásma této dimenze, tedy pravděpodobně tento pocit zažívají i několikrát týdne. Pouhých 12 % právníků pak zažívá tento pocit profesní efektivity pravidelně (38).

Graf rozložení dimenze profesní efektivity u právníků

Cynismus nebo taky depersonalizace je dimenzí, která popisuje především pocit smysluplnosti a zájmu o práci. Vypovídá o tom, jak moc člověka jeho práce baví a jak aktivně k ní přistupuje, zda má zájem se v ní zlepšovat. Čím vyššího výsledku v této dimenzi člověk dosáhne, tím vyšší cynismus pravděpodobně ve své práci zažívá. V aktuálním výzkumu se ukázal být opět vyšší počet lidí, kteří tuto dimenzi vyhoření pociťuje intenzivněji a častěji. Z 319 respondentů tento pocit tak často nezažívá 98 lidí. Naopak 88 lidí tento vztah k práci má pravidelně a 133 velmi často.

Graf pociťovaného cynismu u právníků

Emoční únava je dimenzí vyhoření, která popisuje míru zdrojů které člověk má. Jak moc je schopen s ostatními kolegy ale i klienty komunikovat efektivním způsobem, který ho příliš nevyčerpává. Může také naznačovat všeobecnou energii, kterou člověk má pro plnění denních povinností či užití si odpočinku. Průměrné hodnoty této dimenze vyhoření byly v našem výzkumu u právníků nejvýrazněji pod průměrem. Emoční vyčerpání nezažívalo pouze 9 % ze všech 319 právníků (30). Zbytek pociťoval nedostatečnou emoční energii velmi často (123 ) nebo téměř neustále (166).

Graf pociťované emoční únavy u právníků

Jak vyhoření předcházet?

Vzhledem k tomu, že únava a vyčerpání je způsobena především dlouhodobým stresem, je třeba dbát na pravidelné „dobíjení baterek“ aktivitami, u kterých si odpočineme od práce (viz volnočasové aktivity). Dobrý nápad může být i delší dovolená, která umožní úplně „vypnout“ a dočerpat energii a podívat se na úkoly z většího nadhledu .